Dnes říkáme trochu složitě „taška na notebook“, ale před pouhými třiceti lety by lidé tuhle tašku označili spíš slovem aktovka. Za prvé, žádné počítače vhodné k přenášení v tašce tehdy neexistovaly. Za druhé, ve skutečnosti název aktovky vznikl proto, že je právníci používali k přenášení soudních dokumentů známých jako spisy. Dříve tedy složky papírů, dnes tenká a výkonná IT zařízení.

Tašky na notebook mají svou historii, která se odehrávala dávno před vynalezením prvního počítače. V roce 1826 vznikl první předchůdce aktovky. Byla to taška, do které její vynálezce, pan Godillot z Paříže, zavedl železný rám. Tím taška dostala zcela jiný tvar, než bylo tehdy obvyklé. Dál přišla na řadu Gladstonova taška, která byla podobná modernímu kufříku, dokonce už měla i vnitřek rozdělený na dvě části. Pak vznikla taška typu Rosebury, která měla rovněž pevnou konstrukci, ale její horní část byla oválná. Koncem 50. let 19. století byla vynalezena úzká obdélníková taška, kterou dnes známe jako aktovku, a stala se populární po celém světě. Dodnes lidé aktovky nosí a staly se znakem profesionality na pracovišti…

Dnešní počítače se do našich kožených tašek hravě vejdou. Stačilo však narodit se o pár desítek let dříve a všechno by bylo jinak. Věděli jste, že první návrh československého počítače vznikl v hlavě a v týmu doc. Antonína Svobody v takzvaném Badatelském ústavu matematickém? Projekt dostal jméno SAPO, což je zkratka slov „samočinný počítač“. Stroj měl 7 000 relé a 400 elektronek a skládal se z ústřední paměti, řadiče a trojnásobné operační jednotky. Dosahoval operační rychlosti v průměru 10 000 operací za hodinu, tzn. 3 operace za sekundu, maximálně až 10 operací za sekundu. Jeho velikost nebyla zanedbatelná – zabíral hned několik místností. Ale fungoval!

Jeho zajímavostí bylo, že obsahoval tři identické procesory, které samostatně počítaly zadané úlohy. O správném výsledku pak rozhodovalo hlasování – když byl shodný alespoň ve dvou případech, byl považován za správný. Pokud se ve všech třech případech lišil, operace se opakovala.

Ale co, všichni jsme nějak začínali, že ano?